Takové počítače již jsou naprosto všude. Není snad místa, kde by se s nimi člověk nesetkal. V lékárně, na poště, v kině, v knihovně, prostě všude. Jsou i tam kde být nemusí, ale aby to bylo in, tak se tam prostě dají. Jednou na to lidstvo doplatí. Tím nemyslím třeba válku robotů, ale jen to, že jakmile tato technika přestane fungovat, krachne to skoro všude. A že to bude rána jako z děla to mi skutečně věřte. Jistě máte nějaký počítač doma i vy. Zatím jen asi krabici na stole, nebo pod ním, ale určitě už máte doma také nějaký notebook, protože ta kysna nad stolem je moc zastaralá a kromě rodičů se stolním počítačem již nikdo nepracuje.
To je výhoda notebooku, vezmete si jej, kam je potřeba. Pokud tedy na počítači nehrajete hry, zkuste se zamyslet, k čemu slouží. Ještě než byl internet, psaly se na něm dopisy. Jak služební, tak i soukromé. Občas se na něm udělalo něco do školy a to bylo vše. Byl vůbec potřeba? Nyní se již vše chýlí k chytrým domácnostem a to bude poslední hřebíček na konci lidské existence. Stačí malá porucha a mrazák je k nepoužití, ventilace nepůjde a nádobí se zase bude mýt ručně. Pokud se tedy ještě bude vůbec používat. No, ale dosti hrůzyplných předpovědí.
Pomocí počítačů jsme dobyli kousíček Vesmíru, odhalili nebezpečné viry a také nám někde usnadňují práci. Neříkám, že všude. Počítač sám o sobě je v podstatě hlupák. Umí jen jedničky a nuly. Ovšem velmi rychle a velké množství. Až do příchodu AI uměl jen to, co ho naučil člověk. I ten program musel vytvořit on. Já osobně si nemohu svůj starý notebook vynachválit, protože ťukat články a povídky opět do psacího stroje, to už bych určitě odmítl. Takže z mé strany jen pochvala tomu, kdo mi notes vyrobil a kdo vymyslel textový editor. Bez něj bych měl sice více času, ale zase bych neměl co do úst. Proto počítače vítám, ale musí to mít nějakou míru.