Každý člověk má takové bydlení, jaké se mu líbí. Samozřejmě, že je ale opravdu hodně způsobů, jak člověk může žít, aby se mu tam líbilo. Pokud třeba máte rádi velké místnosti anebo vysoké stropy, tak potom logicky nebudete bydlet v nějaké malé chatce anebo v malé garsonce. Anebo taky v jednopokojovém bytě. A znám hodně lidí, kteří dávají právě přednost velikým domům anebo bytům. Záleží podle různého názoru. Ale hlavně na tom, jaký si uděláte domov, protože když to u vás bude všechno ne a smutné, tak se potom tam samozřejmě také nebudete cítit vůbec v pohodě.
A pro mě je v první řadě nejvíce důležité, abych se doma cítila v pohodě, aby můj domov byl plný lásky a štěstí a také hlavně radosti. Jenomže jak tohle může člověk udělat, když je třeba člověk sám? Tak chápu, že je to někdy až nemožné. Ale když je už rodina, tak samozřejmě že člověk se musí zesynchronizovat do jednoho společného životního stylu. Kdyby každý člověk měl jiný různý životní styl, tak by to tam bylo opravdu hodně. Já sama za sebe jsem si řekla, že nejlepší by bylo, kdyby třeba se rodina také dohodla, jak budou vést domů, jaké budou mít bydlení.
Protože bydlení je také opravdu hodně důležité, je ale zase hodně lidi, kteří na tohle třeba kašlou a vůbec jim nezáleží, jaký mají domov. Já bych vždycky chtěla mít opravdu plný domov štěstí a lásky, ale nikdy to není úplně tak na sto procent pravda. V každé rodině se vyskytnou nějaké hádky a nějaké mráčky, ale je to potom velice smutné. Já se proto snažím vždycky doma udržet klid. Mám ráda domov, když tam je klid a pohoda. A ráda vařím, takže moje rodina si ani nestěžuje, že bych nevařila. Znám totiž některé domovy a některé rodiny, kde se vůbec nevaří a kupují se hotová jídla. Hodně lidem tohle vadí, ale naštěstí já tohle umím. Ráda vařím a také ráda uklízím, takže můj domov je stále čistý a plný pohody.